Prosinec 2010

Noc v očekávání

23. prosince 2010 v 21:26
Krajinou se rozhostilo posvátné ticho. Matičku zemi pokryl závoj sněhu, aby pak mohl jiskrně blýskat do všech stran. A tak mohla Šurifíra I. jen s lucerničkou v ruce dohlédnout až k lesu. Vida, srny! "A pak že letos na číhanou nepřijdou," pomyslela si a vydala se jejich směrem. Košťátko pro dnešek nechala doma. Miluje svou letitou tradici v tuto "noc v očekávání". Vnímala tu obrovskou sílu pozitivních vibrací. Celý svět pozemšťanů soustředí svoji mysl k lásce a míru.

Pomalu se blížila ke krmelci. Zpoza bílé tmy cítila hned několik párů očí. Jako každoročně se na stejném místě setkala s partou svých dávných známých - s elfy, skřítky, vílami, veverkou, srnami a s mnoha dalšími spřízněnými bytostmi, aby mohli společně zasednout v kruhu. Šurifíra I. rožnula potřebný počet svící a každého po jedné obdarovala. A pak už jen všichni v tichosti vnímali sílu mírumilovných vibrací vás, lidí.
Sílu lásky.

Oheň je symbol síly, také ale věčnosti.
Po chvíli Šurifíra I. vyndala z kapsáře obrovský dělbuch.
Přišel čas, na který všichni čekali. Hořící svíce, napěchované láskou silnou a věčnou, se pomalu, ale jistě blížily k dělbuchu.
Bum bác! Spousta světla! A najednou z toho ohňostroj, který na chvíli nechal celou tu čarokrásnou krajinu kolem obnažit v celé své pokorné majestátnosti.

Láska silná a věčná se k vám tak, pozemšťané, vrátila zpátky.
Udržujme její věčný plamen.

Provoněné svátky, vinšuji.