Mazec vskutku čertovský

17. srpna 2010 v 20:47
Ten večer seděla Šurifíra I. v otevřeném okně. Nemohla se zbavit pocitu, že v mozkovně, která má samo sebou jen určitou kapacitu, se skrývá ještě jedna větší mozkovna. A ta se pohybem vesmírně rozpínacím, pomocí skřítků s krumpáčky, snaží za každou cenu obhájit své teritorium.
"Kuš, bytosti jedny skřítkovský snaživý! Tepete," brumlala si.

Hlava ji jednoduše bolela jako střep.

A náhle se nad těmi jejími mozkovnami začala na nebesích ženit čertiska.
Vzduch sršel napětím.
Záclona se rozevlála po celém Oranžovém království.
Šurifíra zapálila svíce a rožnula v lucerničce.
Najednou se nebe otevřelo. Celá ta potemnělá krajina se na vteřinu bleskově rozsvítila.

Šurifíra se posadila v turečku zpět na parapet. S očisky za poklopy nechala volně procházet vnější pnutí skrze svou bytost.
Tím se ovšem dalo do běhu pnutí vnitřní, způsobené skřítkovskými krumpáčky...

Větrné víry nabraly na síle.

"Šurifíro, pusť tu křivdu," znělo jí v ušiskách.

Hrom bum bác.
Třesky blesky.
Mazec vskutku čertovský.
Kroupiska kroupovatá protrhla nebeskou hráz, až se vzduch zamihotal.
Konví s vodou měli tentokrát tam nahoře vydatné zásoby.

"Uf, to byla zase jednou úleva."

Jak krásně se Šurifíře I. za té deštné symfonie po celou noc snilo...

A sluníčko?
To si ráno už zase chtělo hrát na šimranou.
:-)



                                Foto: Josef Louda

Chcete také blog jako Šárka Ullrichová? Založte si jej zdarma zde!
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ina Ina | Web | 17. srpna 2010 v 22:48 | Reagovat

Slunce je děsnej pózér... Taky mi někdy pod klapkami projíždějí náklaďáky s uhlím. A v hlavě rotují ne dva, ale hned stovky malých mozkových těles. A páč jsou nestoudně netolerantní, narážejí jedno do druhého a schválně se zdlouhavě míjejí, aby ten náraz stál za to. V takových chvílích závidím všem, co mají duto a pusto v hlavách svých.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. srpna 2010 v 15:42 | Reagovat

Moji skřítci začali dokonce používat sbíječky ...
Vždycky čekám, až jim bouřka vyrazí pojistky.

Vymazlený článek.

3 Lufristia Lufristia | Web | 20. srpna 2010 v 10:54 | Reagovat

A já mám v mojí mozkovně zase permoníčky...
Není nad chvíle, kdy přikvačí bouřková mračna a já jsem zase pro jednou dcerou čarodějnic. :D
Akorát se mi před nedávnem rozlomilo koště, tudíž mi musí vystačit vysavač.

Nádherný článek, jako vždy.
Klidně bych si koupila knihu, která by byla plná vašich článečků :).

4 Silvie Silvie | E-mail | 22. srpna 2010 v 18:41 | Reagovat

Milá Šárinko,
před časem jsem náhodně objevila Tvůj blog a všechny ty úžasné řádky z Tvého nitra...jsem okouzlena a chci Ti vyjádřit svůj obdiv a napsat jak moc světla a energie mi daly a dávají,cítím z Tvých slov,že bychom si asi byly hodně blízké myšlením a pohledem na život(jsem stejně stará,tedy chci říct stejně mladá jako Ty :-o) Je vidět,že už jsi našla v životě svoji cestu a možná taky pátráš po tom,proč jsme "tady" a taky víš,že jediné,co v životě potřebujeme je láska ve všech podobách.
Moc Ti držím palce a máš můj velký obdiv za vše,co jsi v životě překonala a jak tě to posílilo,cítím,že Tvoje duše prošla úžasným vývojem přeju Ti jen to dobré a spoustu spoustu radosti a lásky.
P.S. Moc se těším na další díly Ulice s Tebou,hraješ fantasticky,jen tak dál
P.P.S Možná přijde čas a opravdu napíšeš knížku,budu mezi prvníma,kdo si pro ni poběží do knihkupectví :-)

Silvie

5 Anna Anna | Web | 28. srpna 2010 v 8:34 | Reagovat

Tak tomu říkám pohádkově realistický smysl pro alegorii :-)

6 Ondřej Růžička Ondřej Růžička | E-mail | Web | 28. srpna 2010 v 17:21 | Reagovat

Vyhlašuji dobrovolnou volnočasovou aktivitu Vám všem. Pošlete mi na můj email: ondrone@gmail.com svou fotku a já ji uveřejním na svém blogu. K ní připojím plnohodnotné hodnocení, takže se dozvíte, jak působíte. Neváhejte a využijte tuto neobvyklou nabídku právě teď.

7 imagi imagi | Web | 29. srpna 2010 v 14:38 | Reagovat

Krása, musím se přidat k ostatním. Taky moc ráda čtu to, co se Vám zrodí v hlavě. Je to takové pozitivní a člověka to nabijí energií.

8 mcher mcher | E-mail | Web | 29. srpna 2010 v 15:42 | Reagovat

Nneí co dodat, super

9 mladaspisovatelkaa.blog.cz mladaspisovatelkaa.blog.cz | 18. listopadu 2010 v 21:22 | Reagovat

Mě se zdá o elfíkách poletují kolem mě jako malé květinky které se nechávají unášet proudem větru mají tak krásné zelené oči že by se nedali přahlídnout.
Ve vlasech jim už začínají kvést malé voňavé fialky,které už brzy asi zvadnou tak jako zvadli lekníny na vlasech rusalek a nebo růžičky na vlasech šípkových víl.
Malí elfíci si zatím hrají s rákosem a kapradí a ti velcí schání jahody a borůvky aby měli na zimu co jíst.
Pořád je mám před sebou a nemůžu je vyndat z hlavy jsou jako malé vzpomínky na,které se nedá zapomenout je to jen fantasie ale už se mi o nich začíná i zdát někdy občas řeknu ve škole místo nějakého slovního druhu třeba někté ze jmen mých tvoečků.
Leze mi to na mozek i na duši,někteří mi ted přirůstají k srdci,ale z některých mívám občas i strach.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama